za papírnou

soutěžní návrh městského hybridního bydlení v Praze Holešovicích, který umožní sociální a generační mix včetně možnosti ubytování osob se zdravotním postižením.

projekt 2022

Koncept založený na nenásilné gradaci hmoty k nároží přispěje k identifikaci místa. Hra říms pomáhá dům odhmotnit s respektem k lidskému měřítku a k návaznosti na sousední historické domy. Parter si pohrává s rozšířením ulice Za Papírnou směrem k centrálnímu parku. Podloubí přechází do komunitního dvora, vstupy jsou jasně identifikovatelné a chráněné. Dětská skupina má vlastní zelenou terasu. Mix modulárních bytů podporuje sociální inkluzi. Dopravní a skladovací koncept podporuje sdílenou dopravu.

ARCHITEKTURA A ROLE V KONTEXTU MĚSTA

Budoucí charakter řešené lokality v dnešním pražském brownfieldu určí soulad dochovaného torza fragmentární historické zástavby s novou podobou města, vystavěnou dle záměru územní studie Holešovice Bubny Zátory.

Nároží a výšky říms
Nárožní dům uzavře nezvyklý holešovický blok, smíšený ze současných i plánovaných objektů. Setkají se zde čtyřpodlažní fasády starých činžáků, dostavba historické papírny a osmipodlažní bloky s plochými střechami nové Holešovické čtvrti „B“. Naproti domu přes ulici, na kontaktu ulic Za Papírnou a Železničářů, vznikne specifický plácek, drobný pobytový prostor s několika stromy a mobiliářem, které obohatí lokální individualitu a stane se jedním z kontaktních a orientačních bodů parteru.
V tomto inspirativním, avšak složitém kontextu volíme koncept domu, založený na přehledné a nenásilné gradaci hmoty k nároží, a tudíž s logickou návazností na okolí. Orientace a snadná identifikaci místa v nově budovaném městském prostoru získá jasnou podporu. Ustupující horní podlaží, která by nároží nevhodně oslabila, nahrazujeme přechodem v decentní hru říms. Členění fasád proměnlivými výškami říms, které dělí fasády v souladu s historickým pojetím parter-tělo-koruna, pomáhá dům odhmotnit s respektem k lidskému měřítku a k návaznosti na sousední historické domy.

Podloubí a dvorek
Kratší stranu pobytového prostoru s několika stromy a mobiliářem před domem rozvíjíme hlouběji do domu v podobě podloubí, které posílí zapamatovatelnost místa. Hloubka podloubí si pohrává s plánovaným rozšířením ulice Za Papírnou směrem k centrálnímu parku. Severně se podloubí lomí v průchod do dvora, vstup do budovy a budoucí možný průchod vnitroblokem jsou tím jasně identifikovatelné a bezbariérově přístupné.
Odsazení skleněných výkladců kavárny na východní straně upozorňuje na průchod do dvora, dílčí části v budoucnu propojeného zeleného vnitrobloku. Chráněný průchod je také bezpečným vstupem do dětské skupiny. Využití společného dvorku jako komunitní zahrádky s příhodným závětřím a lavičkou u vstupu do domu zvyšuje kvalitu bydlení a posiluje sociální vazby v místě.
Nezastavěná plocha bude zařízena zahradně, předpokládáme zachování stávajícího stromu (případně jeho nahrazení kvalitnější dřevinou). Zahrada přímo navazuje na vstup do bytové části, což zvyšuje její přístupnost a společenskou atraktivitu. Kolem zahrady jsou umístěny podpůrné prostory (zahradní sklad, skladování a mytí kol, kočárkárna). Místnost pro ukládání odpadu je přístupná z ulice, je odvětraná nad střechu objektu, technologie vzduchotechniky je umístěna v nástavbě v 6.NP.

DISPOZICE A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

Parter, dětská skupina
Struktura jednotlivých prostor je přehledná, návaznosti jsou logické a bezbariérové vstupy jasně identifikovatelné. Parter pro obchod či služby je přístupný velkými prosklenými výkladci z prostranství ulice a podloubí a má vyšší konstrukční výšku 4,5 m.
Hlavní vstup do domu je z dvorku za chráněný průchodem, může však být propojen recepcí do ulice Železničářů.
Bezpečí dětské skupiny řeší vstup se šatnou a zázemím na úrovni ulice, přičemž hlavní pobytový prostor s kuchyňkou a zázemím dětí je v patře a je spojený s chráněnou střešní terasou umožňující výsadbu zeleně, orientovanou do dvora. Provoz dětské skupiny tím získává vlastní venkovní hernu bez nutnosti vyčlenit na dvoře hřiště s oplocením.

Univerzalita a adaptabilita bytů
Mix bytů ve struktuře jednotlivých podlaží od 2. NP přispívá k heterogenizaci prostředí a podporuje sociální inkluzi. Modulárnost bytů umožňuje vzájemné slučování a má schopnost reagovat na proměny potřeb obyvatel. Univerzální řešení posiluje připravenost jednotek k rozmanitému užívání lidmi odlišných generací a v odlišných životních situacích; každý byt lze v rozumné míře jednoduše přizpůsobit konkrétním nárokům jednotlivých skupin uživatelů.
Byty mají otevřené dispozice s plynulým napojením obytných místností na předsíně. U minimálních bytů do 20 m2 lze předpokládat častější střídání nájemníků, zatímco u bytů do 30 m2 budou nájmy dlouhodobější. Z toho vychází základ koncepce bytů, založený na univerzálním užívání, který umožní užívání všech bytů osobami na vozíku (otáčení 1.2 m) bez nutnosti stavebních úprav. Upravitelnost je možná u všech bytů z minimálních změn, a to na komfortně bezbariérové byty (otočení 1.5 m, bezbariérová kuchyně atp.).

Zádveří a letní pavlač
Prostorovou efektivitu a praktičnost zaručuje většině bytů přirozeně prosvětlené zádveří před vstupem, soukromé místo k odkládání věcí denní potřeby (kočárek, jízdní kolo apod.) přímo u bytu bez zbytečných cest do sklepních kójí v suterénu.

Prostředí tímto způsobem motivuje obyvatele k aktivní mobilitě nebo nabízí prostor k zřízení malé dílničky, umístění vlastní pračky apod. nebo sezení a vytváření kontaktu s prostorem pavlače.
Úspornou komunikační páteř obslouží jedno vertikální jádro s výtahem o rozměrech umožňujících pohodlné převážení jízdních kol a kočárků. Delší část chodby – letní pavlač – je zasklena velkými posuvnými okny, která lze v teplých měsících odsunout a ve spojení s odkládacím zádveřím bytů podpořit nejen čitelnou hierarchii míry soukromí, nýbrž vytvořit důležitý sdílený prostor s vysokým pobytovým a sociálním potenciálem, místo vhodné k pohodlnému sledování okolí a k sousedskému setkávání přes otevřená zádveří či sdílený balkon.
V suterénech jsou umístěny kóje pro byty do 20 m2 a pro skladování rozměrných předmětů převážených auty.

Sdílené prostory a sociální aspekt architektury
Na všech výškových úrovních se v domě vyskytují společné prostory rozličných měřítek, podporující příležitostný kontakt, setkávání a soudržnost obyvatel domu, usnadňující soužití osob různého sociálního statusu, věku apod.
Závětří a vstup do domu je lemován lavičkami (reminiscence společenského zápraží), vstupní hala s dlouhou čistící zónou, schránkami a místem k odložení těžkých tašek je dostatečně prostorná a vlídná k sousedskému zastavení apod. Společná kolárna a kočárkárna je umístěna v návaznosti na vstupní prostory a v zahradě je umístěna místnost pro skladování a mytí kol a zahradního náčiní.
V horních patrech, s vazbou na terasy a zelené střechy, jsou k podpoře sousedství a potkávání umístěny společné prostory – klubovna nebo tělocvična v 6. NP a prádelna v 7. NP (v malých bytech nepředpokládáme umístění praček, i když přítomnost zádveří u většiny bytů to nevylučuje).
Navržené řešení umožňuje různé typy pohodlného dopravního užívání včetně sdílení – sdílené auto ve společném stání, umístění stanice veřejných sdílených kol/koloběžek, společné i soukromé skladování různorodých prostředků osobní městské dopravy.
Všechny společné prostory jsou bezbariérově přístupné.

Skupinový byt
Byt pro vícedomácnostní bydlení se sedmi jednotkami je situován do 2. NP a je bezbariérový. Do bytů se vstupuje přes dispozičně chráněné zálivy ze společného obytného pokoje (akustická pohoda), což podporuje sdílení života komunity, vzájemnou sousedskou výpomoc a posiluje mezigenerační solidaritu (senioři, samotáři, studenti). Obytná místnost bude užívaná výlučně obyvateli bydlení této skupiny a v případě potřeby může jeden z bytů fungovat i jako asistenční. Sdílené bydlení je možné v případě potřeby změnit na kombinaci 1+KK a 3+KK zakreslenou ve vyšších podlažích.

Režim dopravy a podpora udržitelné mobility
Problémem dnešních měst je přehuštěná IAD a prostorové nároky na dopravu v klidu; z ročenek dopravy vydávaných Ministerstvem dopravy vyplývá, že osobní automobil je v průměru využíván pouze 24 minut denně (zdroj: Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021-2030).
V současnosti se přístup mění, ulici už nevnímáme jen jako dopravní koridor, ale jako jedno z nejživějších interaktivních míst ve městě. Vlídná a multifunkční atmosféra ulice je v zájmu všech uživatelů, zohledňuje ekonomickou životaschopnost obchodů, fyzický komfort obyvatel v okolí (snížení hladiny hluku a znečištění), bezpečnost dětí, které jdou do školy pěšky nebo si hrají na chodníku (dětská skupina), pohodlí starších osob nebo osob s omezenou mobilitou při pohybu ulicí a při jejím přecházení a pocit bezpečí.
Východiskem pro návrh je tedy pozitivní vztah k trendu udržitelné mobility a motivace prostředím k využívání alternativ k IAD (doprava nevhodná na krátké vzdálenosti) a k aktivní mobilitě (pěší, cyklistické), carsharingu, bikesharingu apod. Navržené prostředí podporuje pohodlnou dopravu kol a kočárků z chodníku až k bytům, uvolnění parteru a humanizaci uličního prostoru (minimalizace prostorových nároků na vjezd, výtah místo rampy). Uliční profil a předpokládaná intenzita dle ÚS Holešovice Bubny Zátory (max. intenzita generované dopravy za 24 hod = 624) umožňují umístění vrat autovýtahu ze suterénu do ulice Za Papírnou a předpokládáme i budoucí režim zóny 30.

Parkování
Výpočet parkovacích stání byl proveden metodou hrubých ploch dle metodiky PSP. Návrh parkovacích stání splňuje výpočtové kapacity s rezervou tří stání v suterénu a možností umístit nabíječky pro elektromobily. Rezervu je vhodné nabídnout k užívání zaměstnancům komerčních prostorů, např. pro zásobování dětské skupiny. Návštěvnická stání jsou umístěna podélně v ulici Železničářů, doplněna stromořadím, v souladu s návrhem územní studie.

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ, HOSPODÁRNOST A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Stavební a technický koncept budovy dbá na zvýšenou pozornost pro důstojné stárnutí domu, úsporu v nákladech na údržbu a odolnost k opotřebení.

Konstrukce a materiály
Jednoduchost konstrukčního řešení je založena na železobetonovém skeletu s železobetonovými stropy a vyzdívkami z vápenopískových tvárnic a s důrazem na komfortní akustické řešení mezibytových konstrukcí. Navržená konstrukce není závazná, stavbu lze realizovat z jakéhokoli konstrukčního systému, který se v dalších fázích projektu prokáže jako nejekonomičtější a nejekologičtější.
Obálka budovy předpokládá provedení tepelných izolací dle standardů pro pasivní domy, okna pasivní s trojskly, střechy se skladbou umožňující ozelenění a akumulaci srážkové vody.
Povrchy vychází z tradice pražských domů – omítka, natírané tyčkové zábradlí, sokl z odolného materiálu se snadnou údržbou apod. Vnitřní povrchy stěn a stropů omítané.
V souvrství podlah je počítáno s teplovodním podlahovým vytápěním, venkovní pochozí dlažby na konstrukcích budou z žulové pražské mozaiky a na terénu budou travnaté plochy se zahradní úpravou (záhony, šlapáky či mlatové cesty).

Obálka, stínění, větrání
Obálka a okna s trojskly v pasivním standardu zajistí dostatečné východisko pro minimální spotřebu energie pro vytápění. Veškerá níže popsaná technologická zlepšení usilují o co největší univerzálnost; pokud některá z technologií nebude z finančních důvodů realizována, zásadní vlastnosti návrhu nebudou negativně ovlivněny.
Pro zajištění tepelné pohody v letních měsících navrhujeme vnější stínění před prosklenými částmi fasády (rolety ap.). Návrh doporučuje užití rekuperace pro všechny prostory včetně komerčních. Rekuperační jednotky budou umístěny v nástavbě v 6.NP pro zajištění minimálních ztrát na vstupním rozvodu. Rozvod bude rozdělen do okruhů dle typu užívání. Rekuperace pro byty není nutným předpokladem návrhu, ale považujeme ji za významnou výhodu nejen z hlediska energetických úspor, ale hlavně z hygienických důvodů. Pokud nebude rekuperace realizována, je možno zřídit aktivní větrání pro zajištění křížového provětrání odvedeného podhledy na fasádu pavlače. Aktivní chlazení nenavrhujeme.

Solární panely
Plochá střecha nad 7.NP (234 m2) je v souladu se soutěžním zadáním navržena ve skladbě pro střešní zeleň. Tato plocha je však vhodná pro instalaci solárních fotovoltaických panelů či jiných budoucích aktivních prvků systému energetických úspor. Solární panely lze mj. využívat např. pro pohon rekuperace či letní dochlazování rekuperovaného vzduchu, a přispívat s jejich pomocí přímo ke zlepšení vnitřního klimatu budovy. Technické zázemí pro solární panely může být umístěno v nástavbě v 6.NP nebo v suterénu budovy.

Střešní zeleň
Všechny ploché střechy mají výšku konstrukční skladby dostatečnou pro umístění extenzivní i intenzivní střešní zeleně. Na střechách 6.NP a 5.NP předpokládáme intenzivní zeleň, kterou lze zalévat šedou vodou. Část těchto ploch dále využíváme jako společné nebo soukromé pobytové terasy. Na střeše 7.NP předpokládáme extenzivní zeleň bez zalévání, nebo vhodněji solární panely, případně obojí. Skladbu pro intenzivní zeleň má i terasa dětské skupiny ve 2.NP.

Dešťová voda
Veškerá dešťová voda ze všech plochých střech objektu je zachycována v retenčních nádržích. Celková kapacita navržených nádrží je cca 26 m3, což představuje optimální objem pro zadržování a úplné využívání vody, s dostatečnou rezervou pro přívalové deště. Výpočtové množství dešťové vody by dokázalo obsloužit cca 20 osob, pro využití v bytech je tedy kapacita nedostatečná. Navrhujeme využívat dešťovou vodu pro zalévání střešní zeleně a pro splachování wc v komerčních prostorách.
Nádrže na vodu jsou umístěny v 7.NP, 6.NP a 2.NP, aby bylo možno vodu využívat gravitačním spádem, bez nutnosti čerpání.
V zahradě vnitrobloku (1.NP) navrhujeme zřídit podzemní jímku povrchových dešťových vod s přepadem do vsakovacích jam, zachycenou vodu používat k zalévání.

Bio odpady, kompost
Nádoby na ukládání bio odpadů lze umístit v místnosti pro odpady (č. 7). V případě využívání zahrady vnitrobloku jako komunitní zahrady doporučujeme v severozápadním rohu pozemku zřídit kompost.