hrobka v čb
návrh stavebních úprav hrobky na hřbitově Sv. Otýlie v Českých Budějovicích
projekt 2023
Hřbitov svaté Otýlie je největším českobudějovickým hřbitovem, založeným v roce 1887. Místo, kde se nachází upravovaná hrobka, tvoří součást původního prostorového uspořádání nejstarší části hřbitova, nacházející se v souvislé řadě hrobek u jižní ohradní zdi. Úsek zdi, u které je hrobka situovaná, odděluje historické pohřebiště od nově vystavěné obřadní síně a krematoria ze 70. let 20. stol.
Pás hrobek při vnitřní straně zdi se vyznačuje bohatou rozmanitostí náhrobků a rovů. Původní koncepce precizně pravidelného uspořádání s podobnými typy náhrobků během 20. století vymizela. Pravděpodobný původ řešené hrobky datujeme k počátku 20. let 20. stol. Náhrobek je z tmavé hladké žuly, zpracované do geometrické formy, zužující se k vrcholu zakončenému trojúhelníkovou špičkou. Světlé nápisy jsou provedené na dvou tabulích z černého skla, v rozích připevněných k náhrobku šrouby s ozdobnými čepičkami. Jednoduchý betonový sokl zakrývá funkční železobetonovou skořepinu podzemní části hrobky. Rovová deska z opracovaného pískovce je složena ze tří dílů a geometricky je tvarována do pravidelného klínu s obdélníkovou podstavou.
Současně s návrhem stavebních oprav kvůli špatnému technickému stavu jsme posoudili architektonický vzhled hrobky a rozhodli se věnovat její důstojné roli v rámci celkového prostorového uspořádání hřbitova, přičemž rozmanitost pásu hrobek při hřbitovní zdi k tomu přímo vybízela. Architektonická úprava vychází ze souladu s prostorově-rytmickým uspořádáním hrobek na pohřebišti a potřebou zohlednit postupné zhušťování a rozšiřování hrobek, stejně jako širší výtvarnou souvislost s novým krematoriem.
Symboliku opuštění hmotného pouta se Zemí, odchodu a putování duše, ztvárňuje subtilní linka z bronzového pásku s nápisy po stranách, která v kontextu okolních betonových ploch a kamenných prvků působí křehce a lehce. Při příchodu k hrobce je širší bok náhrobku zdálky viditelný, zatímco před hrobem je z čela tenký a nenápadný, čímž dává vyniknout desce rovu. Přesah bronzového náhrobku přes hřbitovní zeď v některých chvílích rozzáří slunce v pozadí, čímž opticky rozostří hranu prvku a nepřímo tím vyjádří téma odchodu z tohoto světa, otázku bytí a nebytí. Tenká vertikála citlivě doplňuje pestrou škálu okolních náhrobků a souvislost pásku s římsou zdi vykresluje náhrobek do nenápadného kříže.
Krycí deska s rámem rovu jsou navržené ze světlého prefabrikovaného betonu. Jako odolný a snadno čistitelný materiál je možné zvolit současný progresívní voděodolný beton s životností 200 let. Puristické pojetí se vyhýbá zbytečně komplikovaným detailům, a tudíž budoucím poruchám. Detail lemování rovové desky zesiluje souvislost s náhrobkem ve formě bronzového pásku.